Sanforizace je v podstatě úprava džín, která zajistí, že se po prvním vyprání džíny nesrazí tak, že jsou pak až o dvě čísla menší čili nepoužitelné. Nebylo tomu tak vždy. Proces Sanforizace je vynálezem Sanforda Lockwooda Cluetta a Jared C.Foxe. Pánové tuto technologii vynalezli v roce 1928. Sanford Lockwood Cluett si nechal tento proces patentovat v roce 1930 pod jménem Sanfor®. Poprvé byla sanforizace použita v Erwin Mills při výrobě JC Penney's Big Mac Overallu (ten se vyrabí dodnes, viz třeba zde). Až v roce 1938 použil sanforizovaný denim Lee a také Levi's, ti však zatím pouze pro dámskou řadu džín. Pro zájemce o technické detaily procesu uvadím odkaz sem.
V dnešní době je z čistě praktických důvodů sanforizován téměř všechen denim, vyjímkou jsou některé materiály z Japonska a možná i denim z nějakých malých obskurních tkalcovských dílen. Sanforizace žádným způsobem neovlivní kvalitu nebo barvu denimu. Jen a pouze zamezí zmenšení džín při prvním stykem s vodou (vyprání nebo soaking - viz dále).
Nyní uvedu konkrétní příklad z praxe. Moje džíny Momotaro Vintage Raw sanforizované nejsou, tudíž vyžadovaly jistou přípravu před prvním vypráním. Mohlo by se totiž stát, že se po vyprání džíny NEVRATNĚ srazí na délku o 10 a v pase až o 5 cm, což by bylo pro většinu majitelů asi poměrně smrtící. Později se potvrdilo, že tyto údaje jsou trochu adsazené, ale ne o moc (viz tabulka níže). Podobně velká čísla uvádí i třeba Evisu pro svůj prémiový No.1 Special model.
Tomuto jednorázovému zmenšení se dá předejít procesem zvaným Soaking (česky asi nasáknutí). Soaking zajistí, že se džíny srazí, ale ne o moc. Záleží na teplotě vody, ve které džíny vykoupeme. Studená voda má na zmenšení menší vliv, s přibývající teplotou je zmenšení větší. Dalo by se to přirovnat k tomu, že když vyperete např. vlněný svetr na teplotu, která je vyšší než doporučená, svetr se srazí a už se nikdy nevytáhne.
Žádná věda to není, džíny otočíte naruby a pokud možno vyhladíte např. na dně vany, popř. zatížíte, aby zůstaly celé ponořené daný čas. Poté je vyndáte, otočíte zpět do normální podoby a necháte zvolna uschnout. Někteří popisují proces soakingu pouze tak, že džíny strčí do kýble s vodou, ale to si nejsem jist, co z kýble pak vytáhnou. Vedlejším efektem soakingu je také to, že se džíny částečně zbaví škrobu, který se používá pro zpevnění při procesu tkaní denimu.
Ano, Momotaro Vintage vskutku soaking potřebují, jinak je jejich tvar poněkud neotesaný |
Žádná věda to není, džíny otočíte naruby a pokud možno vyhladíte např. na dně vany, popř. zatížíte, aby zůstaly celé ponořené daný čas. Poté je vyndáte, otočíte zpět do normální podoby a necháte zvolna uschnout. Někteří popisují proces soakingu pouze tak, že džíny strčí do kýble s vodou, ale to si nejsem jist, co z kýble pak vytáhnou. Vedlejším efektem soakingu je také to, že se džíny částečně zbaví škrobu, který se používá pro zpevnění při procesu tkaní denimu.
Vana je jistota, pro džíny i pro unavené tělo |
Já jsem provedl první soaking asi po 2 měsících nošení. Někteří tvrdí, že se nesanforizované džíny mají namáčet ještě před prvním nošením. Já osobně si to úplně nemyslím.
Změřil jsem několik základních hodnot před i po soakingu, rozdíly jsou vidět v tabulce. Hodnoty po soakingu se maličko zvýší postupným nošením v dalších dnech. Principem soakingu je, že se pak nošením zvětší pouze ty části, které jsou namáhány, jako např. v pase nebo přes stehna. Na délku jsou namáhány jen minimálně tudíž se i minimálně změní délka nohavic.
Změřil jsem několik základních hodnot před i po soakingu, rozdíly jsou vidět v tabulce. Hodnoty po soakingu se maličko zvýší postupným nošením v dalších dnech. Principem soakingu je, že se pak nošením zvětší pouze ty části, které jsou namáhány, jako např. v pase nebo přes stehna. Na délku jsou namáhány jen minimálně tudíž se i minimálně změní délka nohavic.
Rozdíly před a po prvním vypráním tedy nebyly nijak razantní a tudíž mohu spokojeně pokračovat v nošení svých Momotaro bez fyzických obtíží, které by bezesporu nošení džín malých přineslo. A to je důležité!
Bylo by zde dobré zmínit i tvorbu fajnšmekrů z Indigofera Prima Jeans, kteří sanforizovaný a nesanforizovaný denim kombinují s velmi zajímavými výsledky.
Detail kapsy na košili Fargo GreyBlue Twill Washed |
Zadní kapsa Indigofera Ray GreyBlue, seprání Computer Blue |
Džíny jsem objevil v roce 1964. Nikdy jsem si nekoupil džíny uměle odřené nebo prané. Nejlepší pocit z nošení mám u džín raw, nenamáčených. Jsou tuhé a nošením se výborně nalámou podle nošení. jen u těchto honeycombs získají vyšisované vrcholky. Jedny mám také nošené 1 rok a neprané. V mých očích vypadají výborně, ale je pravda, že po 10 měsících jsem je začal nosit a užívat si je jen ve volném čase.Takže nejlepší jsou neprané, nebo nejvýše namočené při nošení někde v přírodě v potoce nebo rybníku.
OdpovědětVymazat