Music Friday 8.2.2013 - Conan

Druhý dlouhohrající počin “Monnos” (Burning World Records, 2012) Liverpoolských CONAN nápadně navazuje tam, kde debut “Horseback Battle Hammer” (Throne Records, 2010) dohrál - je to masivní stěna zvuku obřích rozměrů, která se tříští na kusy a hravě rozmetá vše živé i mrtvé bez vyjímky. Jon Davis (kytara a zpěv), Phil Coumbe (base a zpěv) a Paul O’Neil (bicí) jsou tři válečníci na bitevních koních spoutaní zbrojí obrovské váhy, až se kopyta boří hluboko do tvrdé, krví stoletých válek zbrocené, země.
Ano přátelé, CONAN je ničivý DOOM METAL těch nejvyšších kvalit, dlouho nevídaných kvalit.  CONAN objevil jak optimálně zesílit zvuk kytar, jak dát strunám ten brutálně těžký tón. Žádné ústupky, žádné hýčkání, masivní útok, plíživá krutost, přímá zteč! Pokud mělo kdy dojít k renezanci tohoto žánru, děje se tak právě teď a jsou u toho Angličani!

Jako aperitiv se bude podávat jedovatá PUSTINA (Banán, Honza Tomáš, Žrout - Lahar, Balaclava, Thema 11, Mother) - pekelníci tůrující nekompromisní blackovou smršť s vlastní vizí smutných zítřků. Dnes, ve dnech vyčpělého black metalu s nekvalitním malováním, září trio PUSTINA víc než Betlémská hvězda v Judeji. Špinavé vály prvního dema “Nářek větrů”, “Konec”, “Věčná mlha” atp. rozjasní mrzké dny každé živé tak obživlé bytosti.

To vše ve čtvrtek 14.2. na svátek Sv. Valentýna v pražském Klubu 007.
Zamilované páry budou u vstupu náležitě odměněny.

Vstup: 180,- Kč

http://www.hailconan.com/
http://conan-conan.bandcamp.com/
http://tjpraha.cz/

Vlad z TJ Praha zpracoval zajímavý rozhovor o kytarách, aparatuře, ale i fotbalu:

To je bez diskuze. Rakety i Gandalf šedý snad prominou, tohle jaro vám ale někdo těžko naservíruje víc. A byla by škoda vynechat předkrm. I když předkrm. Před deseti měsíci o nich vědělo jenom pár fajnšmekrů. Jo, je to přesně deset měsíců, co poprvé opustili s aparátem ostrovy a zahráli na starym kontinentu. Byl to rovnou slavnej Roadburn na speciální pozvání Voivod a pa to šlo neuvěřitelnou rychlostí. Deska vyprodaná za dva týdny ( na polovině turné jim prej zbyly jenom xxl trika) , velkej koncert se Sleep v Oslu a hlavně samá chvála a plácání po ramenou. Doom/Stoner liverpoolské trio Conan to tu chce pokosit na svátek zamilovanejch. Než tedy vyrazíte 14.2. se svojí láskou zavěšení do sebe směr Strahov, přijde určitě vhod pár odpovědí převzatých z rozhovorů, které zpěvák Jon Davis dal vloni několika magazínům.

Roadburn

Na Roadburnu jste v roce 2012 hráli poprvé mimo Británii a Irsko. Jaký to bylo?

Jon: Roadburn byl doopravdy první koncert na pevnině. Můžu k tomu říct, že to byl můj největší zážitek vůbec. Přijeli jsme na místo a hned jsme potkali ředitele festivalu jak si jde jen tak kolem. Jak tak kecáme, jde kolem Wino ( Saint Vitus, Shrinebuilder). Producent nám předal lístky, tak si to valíme dovnitř a srazíme se rovnou s Mikem Egintonem (Earthless) a pak ještě Matt Pike (Sleep, High on Fire). Sem si připadal jako v epizodě Simpsonů o neznámé britské kapele, která teď bydlí s kapelama, který do tý doby akorát tak denně poslouchala.

Monnos

Jsi spokojený s tím, jak to jde s novým albem Monnos? Zní to tak, jak jste chtěli?

Jon: Jo, zní to přesně tak. Na rovinu, když jsme šli do studia, neměli jsme o tom moc představu. Chris Fielding je producentem všech našich nahrávek a my mu věříme, že to nakonec bude znít jako Conan. Monnos jsme nahráli za pět dní a znělo to skvěle. Jenže pak to smíchal ještě James Plotkin (Isis, Earth, Sunn), vytáhl ty svoje kouzla a je z toho ten úžasnej ultra-heavy zvuk. Jsem překvapenej jakej to byl rozdíl. On tomu dal ten správnej zvuk, doopravdy hodně heavy, navíc strašidelnej a nakřáplej zároveň.

V Conan jsme všichni tak trochu pitomci do zvuku. Jsme tedy doopravdy posedlí tím, mít správnej zvuk kytary i basy. Hrajeme stále na stejný aparát a na struny, které moc kapel nepoužívá.

V tomhle jsme blázni.

Jak to, že se album prodalo tak brzy?

Jon: Burning World Records měli nějaké předobjednávky a napoprvé nechali vytlačit 500 vinylů. Za dva týdny to bylo pryč. Měli jsme ještě několik svých kopií. Jenže ty byly pryč po čtyřech dnech turné. Byly jsme z toho dost překvapený.

Koncerty

Vyplatí se bejt tak nekompromisní na svoje vybavení?

Každá kapela, která si koupí všechno od firmy Marshall, bude mít vždycky už jenom marshallovskej zvuk. Když na to chceš jít jinak, musíš do svý výbavy zapojit taky představivost a kreativitu. Ještě než se o Conan začal svět zajímat, byl už jsem fanatik ohledně toho, jakou mám kytaru, pedály nebo zesilovač. S mým snímačem můžu hrát na podladěnou kytaru a přitom to zároveň zní čistě.

To je u metalu, kterej hrajete vy, trochu problém, ne?

Kapely jako Sleep, High on Fire, Slomatics, Fu Manchu budou vždycky mít dobrej aparát. Když jdu na koncert, stačí mi se podívat na desku s pedálama a hned vím, kdo bude hrát. Když budou mít podivný krabičky, který nikdo nezná, zřejmě si je sami vyrobili a vy se můžete těšit na zvuk, který jste ještě neslyšeli.

Je důležitý mít na koncertech stejně kvalitní zvuk jako ve studiu. Jsem dost kritickej k těm, co nehrajou na pořádnej aparát. Ve studiu se obtěžujou s vybavením, který jim zajistí doopravdy dobrej zvuk. Pak se na ně jdete podívat na koncert a očekáváte podobnej zážitek jako při poslechu desky. Jenže na ty ubohý mašiny to už pak tak nezahrajou.

To je ostuda.

Kytara

Jaká je tvoje oblíbená kytara?

Jon: Teď mám dvě kytary. Tu oblíbenější vyrobila japonská značka El Maya. Co jsem se ale doslechl, továrnu v osmdesátých letech zničilo zemětřesení. Mám model EM-1100. Je vyrobenej ze dřeva, který už se dnes nesmí používat.

Fotbal (kdyby byla Apačka na vážkách)

A nejdůležitější otázka na závěr. Reds nebo Toffees?

Vyrostl jsem přímo u Goodison Park a děda mě bral na zápasy odmalička. Za to mu moc děkuju a samozřejmě zůstávám fanouškem Evertonu.  

Malý vzorek z produkce Conan zde. Dovolujeme si však upozornit, že v klubu 007 je díky místním zvukovým mistrům NEUVĚŘITELNĚ dobrý zvuk.