Zobrazují se příspěvky se štítkemDIY. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemDIY. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 13. října 2014

PÍŠE SE ROKU CROOKU 2!


Pokud vás první číslo Křiváka předvědčilo o životaschopnosti volnočasových aktivit, pak dvojka má dvojnásobně zhuštěnou informaci ze světa, kde se chyby nepromíjejí. Obálka je stejně jako obsah znitější, připomíná zajímavou textilní strukturu.



Pravdou zůstává, že rýhy na betonu k prošoupaným nudieskám prostě patří, svět nespoutaného světa triků na pětníku nebo chcete-li rampám ve skříních vyžaduje vyšší úsilí o kreativitu i nasazení. Příběh bosenského uprchlíka Sergeje Vutuce, který mapuje skejtové úsilí od Noviho Sadu až po Fukušimu fascinuje mrazivě chladnou sondou do místa se zvýšenou mírou radiace. Nelze nepodotknout, že Vutuc patří i mezi výjimečné fotografy. Z fotek dýchá postindustrialismus v esenciální, až psychedelické podobě.
Ztohoven není jen Týc. Vladimír Turner, svérázně tvrdohlavý AV tvůrce konfrontuje svět s mottem tvoř a zlob. Jak dalece je respekt oprávněný posuďte v následujícím videu.


Jestliže je ilustrace úvodem do duše, pak ta křivácká musí vypadat jako spirála díky surovému stylu Štěpána Adámka. Supernaturální sonda ošklivosti se v propracovaném Štěpánově podání mění v cílenou satiru a zastiňuje tak pompézní projekty na hranici mezi reklamním a zábavním průmyslem, k čemuž odkazuje i úplně poslední, agonickou grafikou přesycená trojstrana H/L.

http://horylesy.cz

Hudební reportáže nestojí stranou od skejtového hnutí, které díky kolektivům stojí a padají i na prolínání s punks už od nepaměti, což se dá připomenout několika příklady z dob prkýnkářského pravěku. Líťa není jediným, kdo pamatuje. Jezuse magický realistimus závislosti na prknu přivedl až do blázince, ale vyvzdorovaný návrat nebyl jedinou ingrediencí stěžejní reportáže. Havířov nabízí mnohem víc, jsou tu kriminálnicí, přebytek drog i prodejného sexu. Kličkovat mezi rozkladem na skejtu tu patří mezi nejvíce evoluční proměny společnosti.


Skvělý článek Petra Bláhy o ikonickém archetypálním artworku na prknech, jež tvarem připomínají spíš uříznutá žehlící prkna, odvedl zásadní práci při dohledání nejzásadnějších tvůrčích směrů od Dog Townu až po švédský Polar hrající dost zásadní roli v životě legendárního Pontuse. Ilustrátor Lukáš Hutter byl borcem nejenom v grindování za hranou, ale také v buldočím zápalu pro křížení malby a ilustrace v libovolných pořadích. Obrazovou férií Galerie se oko doroluje až do legendárního Vraha, kde už pomalu vítáte Peleton s Or na zpáteční cestě z Balkánie, kterou důsledně jako málokterá reportérka/reportér zpracovala Judita, jinak také velký talent tuzemské grafiky.


~Oskar Švarc~

Crook 2 můžeš koupit TADY nebo se pro něj stav v našem novém prostoru v Konviktské 30, Praha 1.

pátek 14. března 2014

Crook : časopis (nejenom) pro skejťáky



Potěšující fakt, že tištěná média stále žijí a ne skomírají, potvrzuje nejnověji první číslo magazínu Crook. Tématicky pestrá směsice s důrazem na oldskoolový přístup v skateboardingu, dokumentární foto, grafickou poezii i hudbu dává přesah především tam, kde tuší čtenářský potenciál mladších, ale o to víc DIY orientovaných lidí. Crook je tiskovina vzniklá z potu a nadšení tvůrců.



Od první stránky máte pocit spiklenectví. Revoluce, dynamika, posun… všechny tyto atributy se prolínají na dvaosmdesáti stránkách na křídovém papíře s vyšší gramáží. Punk může být mrtvý, ale nadšení z jízdy nedokáže nic přebít. Právě tento vklad magu v A5 formátu brnká na strunu všech, kdo mají rádi svist větru ve vlasech – jedno jestli jsi prkýnkář, cyklista, motorkář anebo běžec. Až archetypálně strohá architektura tiskoviny připomíná zlatou éru samizdatu.




V novince zaujme hned několik zajímavých osobností, ať už v roli fotografů, či dopisovatelů. Nejznámějším je fotograf světového formátu Sergej Vutuc, jehož syrová černobílá fota výrazně vyměřují rytmus celého Crooku. O hudbě zajímavě, s nadhledem i poutavostí píše Jan Tomáš, mj. kytarista Tomáš Palucha. Jakub Jarolím poutavě reportuje o skate scéně na Bali. Profil Štěpána Adámka podtrhává výjimečnost právě narozeného fénoménu.



Crook dává šanci nezkresleně zachytit atmosféru při stavbě skateparku v malé obci na východě Slovenska v Margecanech. Dost možná nejamatérštější, o to víc však působivá reportáž je stejným dílem čtenářsky strhující i autentická. Dalším velmi dobrým článkem je profil bubenické osobnosti jménem Mario Rubalcaba. Průřez jeho kariérou ukazuje, že pracovitost není zapomenutou hodnotou, ale spíš demonstrací životní vitality. První číslo Crooku proto řadíme na čestné místo mezi ostatní české pokusy o zasvěcení do subkulturních kontextů podobně jako OKOLO, Pedal Project anebo Komfort Mag. Rozhodně doporučuji!



~Oskar Švarc~