Levi's Vintage Clothing 501XX 1947

Po minulém článku o "pětsetjedničkách" z roku 1944 je dalším typem v naší nabídce Levi's 501XX z roku 1947. Jsou takovým mixem obsahujícím prvky džín předválečných i válečných a zároveň jsou to džíny již připravené na babyboom, který nadešel krátce po 2.světové válce. Obecně by se dalo říci, že Ameriku čekaly zlaté časy blahobytu a džíny v té době začaly být důležité už nejen jako pracovní oděv. Dalo by se říci, že právě tento typ pětsetjedniček je ten, který od základu změnil zavedené zvyky v oblékání.

O slim-fitu se tady nedá mluvit, ale oproti předválečným kusům je to posun vpřed

Právě tyto džíny oblékal například ve filmu Wild One (česky Divoch) Marlon Brando a jeho kumpáni. Scenář filmu je založen na události, která se stala v americkém Holisteru a jedná se v podstatě o to, že parta motorkářů – vyvrhelů terorizuje poklidné kalifornské městečko. Ve filmu se sice objevují některé romantické prvky, které asi své místo při události neměly místo, ale tvůrci bet kompromisů dodrželi dress code těchto rebelů. Jednalo se samozřejmě o Levisky 501 dole ohrnuté, vysoké kožené boty Engineer boot (jako například tyto od Red Wing), bavlněné tričko a kožená bunda Schott Perfecto, které se v našich krajích odjakživa říkalo křivák. Myslíme, že i dnes relativně standartní outfit.

Po válečné verzi se vrací všechny prvky, o které byla verze z roku 1944 ochuzena. Nýtky na malé kapse jsou opět na svém místě, vnitřek předních kapes je opět u všech džín ze stejného materiálu. Vyšití na zadních kapsách, pro Levis tak důležité, se vrací s plnou parádou a navíc s drobným vylepšením. Vyšití je již provedeno na stroji s dvojitou jehlo, takže jeho vzhled už nezávisí na dovednosti obsluhy, která v dobách minulých musela dělat vyšití na dvakrát šicím strojem obyčejným, s jednou jehlou. Zajímavou novinkou je též vyšití jinou barvou nití než zbytek kalhot (žlutá oproti klasické „tabákové“ barvě). Tento drobný kontrast se u Levi's zachoval až do šedesátých let. Vyšití na zadní kapse dvojitou jehlou také nově přinaší tzv. Diamond stitch. Na fotce je jasné o jakou část se jedná.

V horních rozích jsou ukryty nýtky (concealed rivets)

Samozřejmostí je pak Red Tab, stále s velkým E v nápise Levi's (tzv. Big E). To se totiž samozřejmě Levisu velmi osvědčilo jako odlišovací znak od ostatních kalhot. Není bez zajímavosti, že právě Red Tab a vyšití na zadních kapsách bylo jádrem mnoha soudních sporů mezi Levi's a širokou škálou ostatních výrobců džín. Více např. tento článek v New York Times.

Nášivka je v roce 1947 stále ještě kožená, na verzi z tvrzeného papíru se změní až za více než 10 let

Také materiálem, ze kterého jsou džíny vyrobeny zůstává i nadále (v té době již přes 20.let) osvědčený prémiový 12 uncový (po vyprání až 14 uncový) denim z Cone Mills v Severní Karolíně. Některé prvky, které byly přítomny ješte počátkem 40 let, se již nikdy nevrátily. Zmizel nýtek pod poklopcem (tzv. Crotch rivet), který prý neměli rádi např. kovbojové, protože když usnuli u ohně, tak se často stávalo to, že se nýtek od ohně značně zahřál a pálil na místě, na který je každý muž poměrně citlivý. Dalším prvkem byl i Cinch-back nebo také buckle-back (viz minulý díl o 501, z roku 1944), který se díky 100% přechodu od kšand k opaskům jevil opravdu jen jako historický artefakt.

Na verzi LVC 501z roku 1933 nechybí ani cinch-back ani knoflíky na kšandy

Del našich informací od LVC je právě model 1947 tím nejoblíbenějším a nejprodávanějším ve vybraných evropských obchodech. Tak jsme se na něj těšili, že jsem odložil ostatní denimové projekty a začal se věnovat právě těmto kalhotám, ve verzi Rigid. To znamená, že džíny nejsou sanforizovány a jsou slovy Levi'su takzvaně Shrink-to-fit. Džíny se pak kupují o něco málo větší, ale hlavně o dost delší, než je Vaše typická velikost. Jde o to že džíny, které NEJSOU sanforizovány, se při prvním a několika dalších kontaktech s vodou sráží a přizpůsobují se pak Vaší postavě. Blíže jsme se tematice Soakingu věnovali ve speciálním článku zde, popř. v praxi při pracovních aktivitách s Momotaro ze série Vintage, které lze také koupit v té ryzí, nesanforizované verzi.

Nesanforizované džíny mění velikost, barvu i tvar postupným nošením, soakingem a připadným praním.

Ještě před prvním namočením do vany (tzv.soaking) jsem absolvoval soaking ne úplně chtěný, na motocyklu v dešti. Následně jsem provedl i soaking v teplé vodě a tam již sražení proběhlo o něco více. Vzledem k času dovolených jsem si nemohl nechat uniknout příležitost vykoupat svoje zánovní Levisky i v moři (tzv. Sea-soak). Připadal jsem asi ostatním ostatním navštévníkum jadranského ostrova jao exot, ale co by člověk pro své džíny neudělal, že?

Moře bylo velmi velmi klidné...

Mimochodem, tyto kalhoty mají asi nejvíce různých papírových visaček a doplňků, kolik jsme na džínách kdy viděli. A to se ví, že Japonci na svých džínách také s různými „cingrlátky“ také nešetří. Také zde samozřejmě nechybí dopis od Levi's, který vypadá jako psaný na stroji a výrobce Vám v něm děkuje za nákup a lehce poučuje o tom, jak jedinečné kalhoty jste si právě koupili. My s nimi bezesporu souhlasíme. Během příštích měsíců se budeme jejich vývoji věnovat.

Denim Heads visačka je stejně asi nejlepší.

Při nákupu je dopis přišitý k zadní kapse. První si ho přečte tedy až nový majitel.

Jako milá pozornost se jeví i bavlněná taška, ve které si džíny odnesete z obchodu (pokud tedy neodejdete rovnou v novém páru, tak jako to dělá jistá část klientely Qubus x Denim Heads).

Pokud někoho potkáte s touto taškou, tak už víte co bylo uvnitř.

Zadní strana vypadá skvěle.

Sanforizace, Soaking

Sanforizace je v podstatě úprava džín, která zajistí, že se po prvním vyprání džíny nesrazí tak, že jsou pak až o dvě čísla menší čili nepoužitelné. Nebylo tomu tak vždy. Proces Sanforizace je vynálezem  Sanforda Lockwooda Cluetta a Jared C.Foxe. Pánové tuto technologii vynalezli v roce 1928. Sanford Lockwood Cluett si nechal tento proces patentovat v roce 1930 pod jménem Sanfor®. Poprvé byla sanforizace použita v Erwin Mills při výrobě JC Penney's Big Mac Overallu (ten se vyrabí dodnes, viz třeba zde). Až v roce 1938 použil sanforizovaný denim Lee a také Levi's, ti však zatím pouze pro dámskou řadu džín. Pro zájemce o technické detaily procesu uvadím odkaz sem.

V dnešní době je z čistě praktických důvodů sanforizován téměř všechen denim, vyjímkou jsou některé materiály z Japonska a možná i denim z nějakých malých obskurních tkalcovských dílen. Sanforizace žádným způsobem neovlivní kvalitu nebo barvu denimu. Jen a pouze zamezí zmenšení džín při prvním stykem s vodou (vyprání nebo soaking - viz dále).

Nyní uvedu konkrétní příklad z praxe. Moje džíny Momotaro Vintage Raw sanforizované nejsou, tudíž vyžadovaly jistou přípravu před prvním vypráním. Mohlo by se totiž stát, že se po vyprání džíny NEVRATNĚ srazí na délku o 10 a v pase až o 5 cm, což by bylo pro většinu majitelů asi poměrně smrtící. Později se potvrdilo, že tyto údaje jsou trochu adsazené, ale ne o moc (viz tabulka níže). Podobně velká čísla uvádí i třeba Evisu pro svůj prémiový No.1 Special model.

Tomuto jednorázovému zmenšení se dá předejít procesem zvaným Soaking (česky asi nasáknutí). Soaking zajistí, že se džíny srazí, ale ne o moc. Záleží na teplotě vody, ve které džíny vykoupeme. Studená voda má na zmenšení menší vliv, s přibývající teplotou je zmenšení větší. Dalo by se to přirovnat k tomu, že když vyperete např. vlněný svetr na teplotu, která je vyšší než doporučená, svetr se srazí a už se nikdy nevytáhne.

Ano, Momotaro Vintage vskutku soaking potřebují, jinak je jejich tvar poněkud neotesaný

Žádná věda to není, džíny otočíte naruby a pokud možno vyhladíte např. na dně vany, popř. zatížíte, aby zůstaly celé ponořené daný čas. Poté je vyndáte, otočíte zpět do normální podoby a necháte zvolna uschnout. Někteří popisují proces soakingu pouze tak, že džíny strčí do kýble s vodou, ale to si nejsem jist, co z kýble pak vytáhnou. Vedlejším efektem soakingu je také to, že se džíny částečně zbaví škrobu, který se používá pro zpevnění při procesu tkaní denimu.

Vana je jistota, pro džíny i pro unavené tělo

Já jsem provedl první soaking asi po 2 měsících nošení. Někteří tvrdí, že se nesanforizované džíny mají namáčet ještě před prvním nošením. Já osobně si to úplně nemyslím.

Změřil jsem několik základních hodnot před i po soakingu, rozdíly jsou vidět v tabulce. Hodnoty po soakingu se maličko zvýší postupným nošením v dalších dnech. Principem soakingu je, že se pak nošením zvětší pouze ty části, které jsou namáhány, jako např. v pase nebo přes stehna. Na délku jsou namáhány jen minimálně tudíž se i minimálně změní délka nohavic.

Rozdíly před a po prvním vypráním tedy nebyly nijak razantní a tudíž mohu spokojeně pokračovat v nošení svých Momotaro bez fyzických obtíží, které by bezesporu nošení džín malých přineslo. A to je důležité!

Bylo by zde dobré zmínit i tvorbu fajnšmekrů z Indigofera Prima Jeans, kteří sanforizovaný a nesanforizovaný denim kombinují s velmi zajímavými výsledky.

Detail kapsy na košili Fargo GreyBlue Twill Washed

Zadní kapsa Indigofera Ray GreyBlue, seprání Computer Blue

Zboží zde zmíněné bude již VELMI brzy k mání v eshopu Denim Heads.

Náhled e-shopu

Momotaro Vintage Raw 0201 Slim Tapered, 18.týden

Tak po dalších 6 týdnech, tentokrát kařdodenního celodeního nošení přináším další update. Všechny fotografie jsou foceny ještě pře soakingem, ovšem ten na vzhledu asi příliš nezmění, na velikosti přepokládám, že ano (viz zde). Za dalších 6 týdnů již budu muset poprvé asi vyprat, na přání mé paní. Vzhledem k několika opakovaným procesům Soakingu již pak neočekávám nijak radikální změnu velikosti.

Nyní již džíny nevypadají nově ani omylem

Ze zadní strany kolen jsem očekával větší známky opotřebení, měl bych více asi chodit pěšky

V kapse nalevo nenosím nic, v kapse napravo klíče, nůž atd. Rozdíl je vidět.

Ano, ten nůž tam dělá trošku nejednodnaznečné opotřebení, příště mu najdu pevné místo.

Různě nabitá peněženka - nejednoznačný obrys. A je vidět sezení za volantem. Prostě zimní džíny.

Celkově jsem však s Momotaro Vintage velmi spokojen, resp. čím dál spokojenější

Momotaro Vintage Raw 0201 Slim Tapered, 12.týden

Momotara nosím již 12.týden. Sice ne úplně každý den, ale řekněme 5 dní v týdnu ano. Džíny jsem samozřejmě ještě nepral. Pokud by džíny zapáchaly kouřem z hospody atp., stačí je pověsit v nynějším počasí na hodinu, dvě na čerstvý vzduch a mráz. Zima spolehlivě případný zápach odstraní.

Momotaro jsou sice exkluzivní džíny, ale  to neznamená, že by se v nich nedalo pracovat

Značková práce: Momotaro jeans, Indigofera čepice, Red Wing boty a lopata Fiskars. 

Tento konkrétní model džín neprošel procesem sanforizace, což je v podstatě úprava džín, která zajistí, že se po prvním vyprání džíny nesrazí tak, že jsou pak příliš malé a nepoužitelné. Podrobněji se k sanforizaci vrátíme někdy příště. Pro teď je důležitý fakt, že moje džíny sanforizované nejsou, tudíž vyžadují jistou přípravu před prvním vypráním. Mohlo by se totiž stát, že se po vyprání džíny NEVRATNĚ srazí na délku o 10 a v pase až o 5 cm, což by bylo pro většinu majitelů asi poměrně smrtící. Připomínám, že se bavíme o džínách, které nejsou sanforizovány (unsanforized denim).

Tomuto jednorázovému zmenšení se dá předejít procesem zvaným Soaking (česky asi nasáknutí). Soaking zajistí, že se džíny srazí, ale ne o moc. O Soakingu a Sanforizaci vyjdou v blízké budoucnosti na tomto blogu samostatné články. Prozatím tedy jen, že džíny prošly dvěma soakingy, jedním ve studenené a druhým v teplé vodě.

žádné velké opotřebení se nekoná

opotřebení na kolenou = známka časté hry s dcerou, na kolenou

rozkrok zatím drží, doufám, že tomu tak bude ještě dlouho

Pěkný detail opotřebení poutka

jediná "vada", na funčnosti neubírá, kapsa je přidělána cvočky zevnitř